Historie

Založení osady – obce

Pomístní lokalita Staré Rašovy se nachází severně od obce. Je s ní spojováno místo rozložení původní obce. Prastaré osídlování zde probíhalo ze směru od úrodné Boskovické brázdy, osadníci šli proti proudu Křížovského potoka a jakmile dorazili k jeho prameništi usídlili se zde. Památky po osídlení jsou zde patrné dodnes, je zde zbytek hráze rybníka, terasy pro domy, pamětnice si pamatovala studnu apod.

V době nálezu stříbrné rudy se situace dramaticky změnila a obec byly přemístěna do sousedního plošně rozsáhlejšího údolí, byl zde vybudován velký kostel se zvony korespondující s dobou objevu Ameriky.

Nejstarší doložené záznamy

Obec Rašov založena byla mezi rokem 1350 – 1360. V jedné listině z roku 1368 nazývá se Rašov (tehdy Russova = Rušova) obcí „mladou“, novou. V roce 1492 byl v Rašově již kostel s farou. Jeden ze zvonů na věži má datum 1492, druhý 1496. Zjištěno je, že Rašov již koncem 14. století tvořil samostatná panství (Besitzung). V zemských deskách brněnských jmenuje se Beneš z Rašova (Russova). Však brzy nalézáme Rašov již spojený s Lomnicí a s farou lomnickou, a to roku 1510. V tomto roce žaloval Znata z Lomnice, tehdy nejvyšší zemský sudí, Jindřicha z Lípy na 300 marek, poněvadž jeho poddaní z Čučic faráře Matěje z Rašova se vším majetkem odvedli (ukradli) a v Čebíně farářem ustanovili. Jindřich pak, jsa pánem v Čučicích, vrátiti ho nechtěl. Přišel-li farář Matěj do Rašova zpět, není známo. Byl to bezpochyby poslední farář. Od té doby přináležel kostel v Rašově k faře lomnické jako kommendátní kostel. Dekanátní kronika má v roce 1672 v Rašově tuto poznámku: Kostel v Rašově má 3 oltáře rozbořené mimo oltář hlavní, nářadí tu není, jen 2 posvěcené zvony.

Zřízení školy

Škola zřízena byla 1797 (dle farní kroniky), dle kroniky školní roku 1819.

Nejprve se vyučovalo v domku čís. 44 a v panském dvoře v jedné světničce. Hrabě Serenyi jako patron školní dal stavivo a platil řemeslníky, obec opatřila dovoz staviva a práci nádenickou. První budova školy byla v současném hostinci. Škola tato stála u samého malého rybníku, byla z kamene s průčelím k severu. Byla na 1 poschodí. Dole byla klenutá učírna, nahoře byt učitelův. Byla to budova velice vlhká, pro žáky i učitele tuze nezdravá.

Poněvadž stará školní budova kromě své špatné stránky zdravotní nevyhovovala též stávajícímu počtu dětí (až 124 žáků), byla v roce 1893 vystavěna nynější dvoutřídní škola proti kostelu v budově původní fary.

Lokalizace obce

Politická obec Rašov v okrese tišnovském na Moravě rozkládá se na 3407´ východní délky a na 490 24´ severní šířky.

S Rašovem až do roku 1920 sloučena byla v jednu politickou obec osada Zhoř, nyní samostatná politická obec, ležící od Rašova přes 1 km cesty na východ. Povrch půdy v okolí Rašova je pahorkatina, je to část vysočiny kunštátské. Orná půda v celém okolí je málo úrodná. K severu a severozápadu úrodnosti ubývá, k jihovýchodu a jihu jí přibývá. Hraničí svými pozemky na severu s Kozárovem a Kunčinovem, na východě s Brťovem, Zhoří a Bukovicí, na jihu s Rohozdcem a Šerkovicemi, na západě s Lomnicí a Strhařemi.

Voda v obci

O vodu nebyla v Rašově nikdy nouze. Uprostřed vesnice byly dva rybníky, do nichž stéká voda z Vypustku u panského dvora a z několika studní. Z menšího rybníku teče voda přes zahrady a spojuje se na konci vesnice s potokem vyvěrajícím v Rybníčkách, 1/2 km severně Rašova. Pak tekou asi 1/2 hodiny podél okresní silnice k Lomnici, kde se vlévají do Žlebského potoka, který teče od Brumova.

Popis domů a obyvatel z roku 1924

Jména majetníků, výměnkářů a nájemníků dle domovních, z.j. popisních čísel, kteří v době založení kroniky v roce 1924 v Rašově bydleli.

Obecní kronikář Pavel Buchta Ing.