Vážení spoluobčané,
vzhledem k tomu, že problematika ochrany obyvatelstva je či byla velice často nesprávně interpretována, rozhodl se Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje (dále „HZS kraje“) po dohodě se starosty řady obcí (měst, městských částí) poskytnout občanům Jihomoravského kraje následující ucelenější informaci.
„Civilní obrana“ (později také „civilní ochrana“) byla v České republice až do r. 1990 koncipována především jako součást opatření k přípravě státu a společnosti k obraně před následky konfrontační války za použití zbraní hromadného ničení. Z tohoto důvodu se přistupovalo k problematice ochrany obyvatelstva z pohledu Ženevských úmluv z r. 1949 (jako reakce na hrůzy 2. světové války) a zejména článku 61 Dodatkového protokolu I k nim z r. 1977. Jeho obsah je ale výlučně orientován jen na ochranu obyvatelstva za válečného stavu. Ukončení studené války a minimalizování možnosti vzniku globální vojenské konfrontace ve středoevropském prostředí umožnilo změnit charakter připravovaných opatření k ochraně obyvatelstva i v rámci České republiky.
Na druhé straně je ale třeba vidět, že existují a nadále vznikají nové, často obtížně představitelné bezpečnostní hrozby a rizika. Hrozbu mohou představovat nedemokratické státy, různé nevládní skupiny a organizace, které nerespektují mezinárodní právo a pro které jsou válka, terorismus, násilí a potlačování základních lidských práv a svobod prostředkem prosazování jejich zájmů. Stálá pozornost musí být věnována možným rizikům provozních havárií a živelních pohrom, otázkám epidemií, ekologickým nebezpečím a jiným ohrožením.
Z uvedených hledisek bylo nezbytné přehodnotit tehdejší pojetí ochrany obyvatelstva. Současně je nutno konstatovat, že pro řešení opatření ochrany obyvatelstva nebylo v České republice vytvořeno právní prostředí až do doby přijetí zákona o integrovaném záchranném systému (č. 239/2000 Sb.), schválení usnesení vlády o koncepci ochrany obyvatelstva (č. 417/2002) a přijetí vyhlášky MV k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva (č. 380/2002 Sb.).
Cílem opatření orgánů státu a orgánů územních samosprávných celků při přípravě na mimořádné události (živelní pohromy, průmyslové havárie, atd.) a jejich řešení je ochrana života, zdraví a majetku občanů. Bezprostřední pomoc poskytuje občanovi při jeho ochraně obec (město, městská část), zaměstnavatel a složky integrovaného záchranného systému (dále „IZS“).
Základním prvkem systému ochrany obyvatelstva je informovaný a připravený občan. K tomu zejména orgány obcí, dále zaměstnavatelé, orgány kraje a státní orgány (včetně HZS kraje) poskytují informace o možných ohroženích, plánovaných opatřeních a postupu při řešení následků mimořádných událostí. Tímto způsobem má možnost občan získat základní znalosti a dovednosti k sebeochraně a vzájemné pomoci :
Orgány obce (starosta, primátor, obecní a městský úřad, magistrát a úřad městské části) při plnění svých úkolů ochrany veřejného zájmu a při výkonu státní správy v přenesené působnosti bezprostředně zajišťují úkoly ochrany obyvatelstva ve vztahu k občanům na území obce, popř. ve správním obvodu obce s rozšířenou působností. Sehrávají rozhodující úlohu při informování občanů, právnických a podnikajících fyzických osob na území obce o možných ohroženích, plánovaných opatřeních, postupu při řešení následků mimořádných událostí a při organizování pomoci.
Orgány obce zabezpečují úkoly stanovené havarijními plány a krizovým plánem kraje. Podílí se na provádění záchranných a likvidačních pracích, zabezpečují varování, evakuaci, ukrytí, organizují humanitární pomoc a nouzové přežití obyvatel obce (nouzové ubytování, zásobování pitnou vodou a stravování). Zvláštní pozornost věnují všem předškolním, školským, zdravotnickým, sociálním a obdobným zařízením nacházejícím se na území obce.
K plnění úkolů obcí v oblasti ochrany obyvatelstva využívají obce především jednotky sborů dobrovolných hasičů (dále „SDH“) obcí. Rovněž mohou být využívána i zařízení civilní ochrany (bez právní subjektivity), která jsou zřizována zejména u obcí, v nichž není jednotka SDH obce zřízena.
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby (zaměstnavatelé) při zabezpečování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci plní opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí. Bezprostředně zajišťují úkoly ochrany obyvatelstva ve vztahu ke svým zaměstnancům. Sehrávají rozhodující úlohu při informování o možných ohroženích, plánovaných opatřeních a postupu při řešení následků mimořádných událostí a při pomoci postiženým zaměstnancům.
U stanovených právnických osob a podnikajících fyzických osob jsou opatření ochrany obyvatelstva zapracována do vnitřních havarijních plánů (jsou-li provozovatelem zařízení nebo objektů, u nichž byla stanovena zóna havarijního plánovaní) a plánů krizové připravenosti (pokud jsou zahrnuty do krizového plánu kraje). Právnické osoby a podnikající fyzické osoby zahrnuté do havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu nebo krizového plánu kraje plní úkoly v souladu s právními předpisy a úkoly stanovené uvedenými plány. Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, u které došlo k havárii (mimořádná událost v souvislosti s provozem technických zařízení a budov, jaderných energetických zařízení, při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a při jejich přepravě nebo při nakládání s nebezpečnými odpady) plní navíc další úkoly stanovené právními předpisy.
K plnění úkolů ochrany obyvatelstva mohou právnické osoby a podnikající fyzické osoby využívat své jednotky HZS podniků a SDH podniků, popř. zařízení civilní ochrany, pokud jsou jejich zřizovatelem. Tyto jednotky a zařízení se podílí především na zabezpečení evakuace (doprovod a péče o evakuované osoby), zabezpečení nouzového přežití, organizování humanitární pomoci, zjišťování a označování nebezpečných oblastí a provádění dekontaminace.
Informování právnických a fyzických osob o charakteru možného ohrožení, připravovaných opatřeních a způsobu jejich provedení zabezpečuje obecní úřad (městský úřad, úřad městské části) a zaměstnavatel. K tomu využívají informace poskytnuté zejména HZS kraje.
Informování se uskutečňuje zejména hromadnými informačními prostředky, letáky a informačními brožurami, ukázkami činnosti IZS nebo besedami s obyvatelstvem. V rámci informování se sdělují zejména údaje o zdrojích rizik vzniku mimořádných událostí a s tím souvisejících preventivních opatřeních, činnosti a přípravě IZS na řešení mimořádných událostí, opatřeních ochrany obyvatelstva (zejména o varování, evakuaci, ukrytí, individuální ochraně a nouzovém přežití), sebeochraně a vzájemné pomoci a organizaci humanitární pomoci.
Tísňovou informací se obyvatelstvu sdělují údaje o bezprostředním nebezpečí vzniku nebo již nastalé mimořádné události a údaje o ochraně obyvatelstva. Tísňová informace je předávaná bezodkladně po vyhlášení varovného signálu (kolísavý tón sirény po dobu 140 s). K poskytování tísňové informace se využívá sirén vybavených modulem pro vysílání hlasové informace a všech hromadných informačních prostředků, popř. dalších prostředků podle místních zvyklostí (obecní rozhlas, rozhlasový vůz, amplion, místní kabelová TV, atp.).
Improvizované úkryty se budují k ochraně obyvatelstva v případě vyhlášení krizových stavů, a to nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu a v době válečného stavu v místech, kde nelze k ochraně obyvatelstva využít stálých úkrytů.
Stálé úkryty slouží k ukrytí obyvatelstva a tvoří je trvalé ochranné prostory v podzemní části staveb nebo stavby samostatně stojící. Dělí se na stálé tlakově odolné úkryty, stálé tlakově neodolné úkryty a ochranné systémy podzemních dopravních staveb.
Stálé tlakově odolné úkryty lze využít k ochraně obyvatelstva proti účinkům zbraní hromadného ničení v případě „stavu ohrožení státu“ a „válečného stavu“.
Stálé tlakově neodolné úkryty lze využít k ochraně obyvatelstva proti účinkům světelného a tepelného záření, pronikavé radiaci, kontaminaci radioaktivním prachem a částečně proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení v případě „stavu ohrožení státu“ a „válečného stavu“.
Ochranné systémy podzemních dopravních staveb lze využít k ochraně obyvatelstva při stavu ohrožení státu, válečném stavu a při mimořádných událostech. Na území Jihomoravské kraje se nenachází.
Z výše uvedených skutečností a v souladu s právními předpisy je zřejmé, že :
K individuální ochraně obyvatelstva před účinky nebezpečných látek (škodlivin) při mimořádných událostech se využívají prostředky improvizované ochrany dýchacích cest, očí a povrchu těla. Jedná se o jednoduché pomůcky, které si občané připravují svépomocí z dostupných prostředků používaných v domácnosti či v zaměstnání a které omezeným způsobem nahrazují prostředky individuální ochrany (typizované, profesionální). Občané, jejichž bydliště nebo pracoviště se nachází v zóně havarijního plánování JE Dukovany, jsou zabezpečeni dvouvrstvými ochrannými rouškami (OR 1) ve dvojím obložení.
Všechny prostředky individuální ochrany (nazývané také jako „speciální materiál CO“ nebo „masky CO“, atp.) budou do konce r. 2004 odsunuty ze všech uložišť (skladů obcí, právnických a podnikajících fyzických osob) na území Jm kraje – obdobně je řešeno v rámci celé České republiky. Tyto prostředky budou překontrolovány v Opravárenském závodě HZS ČR a bude provedeno jejich vytřídění.
V dalším období se předpokládá výdej prostředků individuální ochrany (tvoří je dětské ochranné vaky, dětské ochranné kazajky, dětské ochranné masky, ochranné masky pro dospělé) z centrálních skladů při „stavu ohrožení státu“ a „válečném stavu“ pro vybrané kategorie osob, a to :
V této souvislosti je třeba připomenout, že stávající prostředky individuální ochrany:
Ostatní občané si mohou zakoupit prostředky individuální ochrany ve specializovaných prodejnách (při realizaci se doporučuje zároveň zakoupit i „universální filtr“).
Právní předpisy, kromě tradičních úkolů, ukládají HZS kraje řadu dalších úkolů nebo jej zmocňují k plnění úkolů za orgány kraje a obecní úřady obcí s rozšířenou působností, zejména pro zabezpečení záchranných a likvidačních prací.
Za tím účelem HZS kraje:
Bližší informace občanům Jihomoravského kraje vždy poskytuje příslušný obecní úřad (městský úřad, magistrát a úřad městské části), zaměstnancům v pracovním a obdobném poměru zaměstnavatel, dále pak i příslušné územní pracoviště HZS kraje (kontakty jsou k dispozici na příslušném obecním úřadu).
Podrobnější informace je možné rovněž získat na adrese www.hzscr.cz/clanek/ochrana-obyvatelstva-uvodem.aspx (MV-generální ředitelství HZS ČR) a adrese www.firebrno.cz v „informacích“ (Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje)
